Mßme radost, ╛e jste se rozhodli vyzkou╣et Debian. Poznßte, ╛e je v²jimeΦn² mezi distribucemi operaΦnφch systΘm∙. Debian p°inß╣φ kvalitnφ voln∞ ╣i°iteln² software z celΘho sv∞ta a spojuje jej do koherentnφho celku. P°φnos tohoto softwaru v distribuci Debian je mnohem vy╣╣φ ne╛ celkov² p°φnos samostatn²ch program∙.
Debian je v²hradn∞ dobrovolnickß organizace v∞nujφcφ se vyvφjenφ svobodnΘho
software a podpo°e zßjm∙ Free Software Foundation. ZaΦali jsme v roce 1993,
kdy╛ se Ian Murdock rozhodl vytvo°it kompletnφ a soudr╛nou softwarovou
distribuci zalo╛enou na relativn∞ novΘm jßd°e Linux. Ian rozeslal otev°enou
v²zvu softwarov²m v²vojß°∙m, kte°φ by cht∞li p°ispφvat do projektu. Relativn∞
malß skupina zasv∞cen²ch nad╣enc∙, p∙vodn∞ financovßna Free Software Foundation
a
ovlivn∞na filosofiφ GNU
, se b∞hem let
rozrostla do organizace sestßvajφcφ z asi 800 v²vojß°∙.
V²vojß°i jsou zapojeni do mnoha aktivit zahrnujφcφch: administraci slu╛eb
WWW
a FTP
, vytvß°enφ grafickΘho designu,
prßvnφ anal²zy softwarov²ch licencφ, psanφ dokumentace a samoz°ejm∞ sprßvu
softwarov²ch balφk∙.
V zßjmu sd∞lovßnφ na╣ich filosofiφ a lßkßnφ v²vojß°∙, kte°φ v∞°φ tomu, co Debian reprezentuje, jsme publikovali mno╛stvφ dokument∙, kterΘ nasti≥ujφ hodnoty a slou╛φ jako nßvody t∞m, kte°φ se cht∞jφ stßt v²vojß°i Debianu.
Debian Social Contract
se m∙╛e stßt nov²m
v²vojß°em
. Ka╛d² v²vojß° m∙╛e k distribuci p°ipojit dal╣φ
softwarov² balφk, za p°edpokladu, ╛e program je podle na╣ich kritΘriφ voln∞
╣i°iteln² a balφk bude, co se t²Φe kvality, vyhovovat.
Debian Free Software
Guidelines
je Φist² a zhu╣t∞n² souhrn kritΘriφ, kterß klade Debian
na free software. Tento dokument mß ve free softwarovΘm hnutφ velk² vliv a je
zßkladem pro The Open Source
Definition
.
Debian Policy
.
Dokument urΦuje kvality, kterΘ uplat≥ujeme na balφky.
V²vojß°i Debianu jsou rovn∞╛ zainteresovßnφ v °ad∞ dal╣φch projekt∙; n∞kterΘ z nich souvisejφ s Debianem, jinΘ obecn∞ zahrnujφ Linuxovou komunitu, nap°φklad:
Linux Standard
Base
(LSB). Projekt LSB se zam∞°uje na standardizaci zßkladnφho
systΘmu GNU/Linuxu, kterß umo╛nφ v²vojß°∙m softwaru a hardwaru t°etφch stran
vyvφjet pro GNU/Linux takovΘ programy a za°φzenφ, kterΘ budou fungovat obecn∞ v
Linuxu a ne jen v konkrΘtnφch distribucφch.
Filesystem Hierarchy
Standard
(FHS) se sna╛φ standardizovat uspo°ßdßnφ souborov²ch
systΘm∙ Linuxu. Softwarovφ v²vojß°i se budou moci pln∞ koncentrovat na v²voj
sv²ch program∙ a nebudou se dßle muset starat o tom, zda-li jejich balφk bude
fungovat s danou distribucφ.
Debian Jr.
je
internφ projekt Debianu zam∞°en² p°edev╣φm na na╣e nejmen╣φ u╛ivatele.
Pokud se chcete o Debianu dozv∞d∞t vφc, podφvejte se na Debian FAQ
.
Projekt GNU vytvo°il ·plnou sadu voln∞ ╣i°iteln²ch softwarov²ch nßstroj∙ pou╛iteln²ch s operaΦnφm systΘmem Unix™ a systΘmy podobn²mi Unixu, jako nap°. Linux. Tyto nßstroje umo╛≥ujφ u╛ivateli provßd∞t sv∞tskΘ operace od kopφrovßnφ nebo mazßnφ soubor∙ a╛ po p°eklad program∙ a d∙myslnou ·pravu soubor∙ s r∙zn²mi datov²mi formßty.
Linux je voln∞ ╣i°itelnΘ jßdro operaΦnφho systΘmu, kterΘ m∙╛e pou╛φvat vß╣
poΦφtaΦ. OperaΦnφ systΘm se sklßdß z °ady zßkladnφch program∙, kterΘ pot°ebuje
vß╣ poΦφtaΦ, aby byl v∙bec schopen spou╣t∞t dal╣φ software. Nejd∙le╛it∞j╣φ
Φßstφ je prßv∞ jßdro. Zjednodu╣en∞ °eΦeno, jßdro je program, kter² zabezpeΦuje
prßci s hardwarem poΦφtaΦe jako nap°. p°φstup na sΘriov² port, spravuje va╣e
pevnΘ disky nebo organizuje data v pam∞ti, takΘ je odpov∞dnΘ za spou╣t∞nφ
program∙. Linux jako takov² je pouze jßdro. LidΘ obvykle °φkajφ ,,Linux'',
ale majφ tφm na mysli systΘm GNU/Linux, kter² je zalo╛en² na jßdru Linux
a mno╛stvφ GNU program∙.
Prvnφ Linux se objevil v roce 1991 a napsal jej Linus Torvalds z Finska. Nynφ na jßd°e aktivn∞ pracuje n∞kolik stovek lidφ. Linus koordinuje v²voj a rovn∞╛ rozhoduje, co se stane souΦßstφ jßdra a co ne.
Kombinace filosofie a metodologie Debianu spolu s nßstroji GNU a jßdrem Linux vy·stila do unikßtnφ softwarovΘ distribuce, kterß je znßmß pod nßzvem Debian GNU/Linux. Distribuci Debian tvo°φ mno╛stvφ softwarov²ch balφk∙. JednotlivΘ balφky sestßvajφ ze spustiteln²ch binßrnφch soubor∙, skript∙, dokumentace a konfiguraΦnφch soubor∙. Ka╛d² softwarov² balφk mß sprßvce, kter² za n∞j zodpovφdß. Ka╛d² balφk je rovn∞╛ otestovßn, aby bylo zaruΦeno, ╛e bude spolupracovat s ostatnφmi balφky v distribuci. To v╣e se promφtß do distribuce Debian GNU/Linux, kterß je velmi kvalitnφ, stabilnφ a roz╣i°itelnß. Je mo╛nΘ ji jednodu╣e nakonfigurovat, aby slou╛ila jako mal² firewall, b∞╛n² stolnφ poΦφtaΦ, pracovnφ stanice nebo velmi v²konn² klient/server pro pou╛itφ v Internetu nebo lokßlnφ poΦφtaΦovΘ sφti.
Vlastnost, kterß nejvφc odli╣uje Debian od ostatnφch GNU/Linux distribucφ je
jeho systΘm pro sprßvu balφk∙; sada program∙ dpkg
,
dselect
a apt
. Tyto nßstroje dßvajφ administrßtorovi
systΘmu Debian ·plnou kontrolu nad balφky, ze kter²ch se sklßdß. To zahrnuje
nap°. automatickou aktualizaci celΘ distribuce nebo oznaΦovßnφ balφk∙, kterΘ
by nem∞ly b²t aktualizovßny. Je takΘ mo╛nΘ °φct systΘmu o vßmi p°elo╛en²ch
balφcφch a urΦit, jakΘ jsou zßvislosti mezi nim a instalovan²mi balφky.
Aby byl vß╣ systΘm ochrßn∞n p°ed trojsk²mi ko≥mi a jin²mi zlovoln²mi programy, ov∞°uje se, ╛e balφky p°ichßzejφ do distribuce od jejich skuteΦn²ch sprßvc∙. Debian rovn∞╛ usiluje o to, aby programy byly bezpeΦn∞ nakonfigurovßny. Pokud se vyskytnou bezpeΦnostnφ problΘmy s distribuovan²mi balφky, jsou zßhy k dispozici jejich opravy. Pravideln²mi aktualizacemi systΘmu si nahrßvßte a instalujete i opravy k bezpeΦnostnφm problΘm∙m.
P°edn∞, nejlep╣φ metoda, jak zφskat podporu pro vß╣ systΘm Debian GNU/Linux
nebo jak komunikovat s v²vojß°i distribuce, je pomocφ vφce jak 80 diskusnφch
klub∙, kterΘ Debian spravuje. Pokud se chcete do n∞jakΘho z nich p°ihlßsit,
podφvejte se na p°ihla╣ovacφ
strßnku
.
Debian GNU/Hurd je systΘm Debian GNU pou╛φvajφcφ jßdro Hurd. Oproti
monolitickΘmu jßdru Linuxu je Hurd mikrojßdrov² systΘm zalo╛en² na jßd°e MACH.
Momentßln∞ je tento systΘm stßle ve v²voji, aΦkoliv zßkladnφ systΘm je skoro
pln∞ funkΦnφ. SystΘm Hurd je vyvφjen jako Debian GNU/Linux, ale mß trochu jin²
systΘm pro sprßvu jßdra. Pokud jste zvφdavφ a chcete se o systΘmu Debian
GNU/Hurd dozv∞d∞t vφce, podφvejte se na strßnky projektu Debian
GNU/Hurd
a diskusnφ klub debian-hurd@lists.debian.org
.
Informace o sta╛enφ Debian GNU/Linuxu z Internetu nebo seznam mφst dodßvajφcφch
oficißlnφ CD s Debianem m∙╛ete nalΘzt na webovΘ strßnce distribuce
.
Seznam zrcadel
Debianu
obsahuje kompletnφ seznam oficißlnφch zrcadel Debianu.
Aktualizace Debianu je velmi jednoduchß, proto╛e systΘm je navr╛en² tak, aby jej nebylo t°eba p°einstalovßvat.
Tento dokument se plynule m∞nφ. Ujist∞te se na strßnce Debian 3.0
, ╛e mßte
poslednφ verzi tohoto dokumentu pro vydßnφ 3.0 AktualizovanΘ verze tohoto
instalaΦnφho manußlu jsou rovn∞╛ k dispozici na strßnce oficißlnφho
instalaΦnφho manußlu
.
Tento dokument si klade za cφl slou╛it jako manußl pro novΘ u╛ivatele Debianu. U Φtenß°e se nep°edpoklßdajφ zvlß╣tnφ znalosti a zku╣enosti. P°edpoklßdßme pouze obecnΘ znalosti o tom, jak funguje vß╣ hardware.
U╛ivatelΘ experti v tomto dokumentu takΘ mohou najφt zajφmavΘ informace zahrnujφcφ nap°. velikost minimßlnφ instalace, detaily t²kajφcφ se hardware podporovanΘho instalaΦnφm systΘmem Debianu atd. Zku╣en²m u╛ivatel∙m doporuΦujeme n∞kterΘ pasß╛e p°eskoΦit.
Obecn∞ lze °φct, ╛e tento dokument je pojat ,,p°φmoΦa°e'' a je koncipovßn jako postupn² pr∙vodce instalaΦnφm procesem. Nßsledujφcφ seznam zachycuje kroky instalace a kapitoly, kterΘ se jimi zab²vajφ.
tasksel
m∙╛ete
instalovat celΘ skupiny balφΦk∙ tvo°φcφ takzvanΘ ,,·lohy'',
dselect
slou╛φ k v²b∞ru jednotliv²ch balφΦk∙ z (rozsßhlΘho)
seznamu. Pokud znßte nßzev balφΦku, m∙╛ete pou╛φt program
apt-get
.
Jakmile nainstalujete systΘm, m∞li byste si p°eΦφst Dal╣φ kroky, Kapitola 9. Tato kapitola vysv∞tluje, kde se mßte podφvat po dal╣φch informacφch o UNIXu, Debianu, jak aktualizovat jßdro systΘmu. Pokud chcete vytvo°it vlastnφ instalaΦnφ systΘm ze zdrojov²ch k≤d∙, podφvejte se na TechnickΘ ·daje o zavßd∞cφch disketßch, Kapitola 10.
KoneΦn∞ informace o tomto dokumentu a zp∙sobu, jak do n∞j p°isp∞t, m∙╛ete najφt v Administrivia, Kapitola 12.
LicenΦnφ podmφnky v∞t╣iny program∙ oprav≥ujφ k pou╛φvßnφ programu pouze na jednom poΦφtaΦi. Debian Linux takovß omezenφ nemß. Budeme rßdi, pokud ho nainstalujete na dal╣φ poΦφtaΦ ve ╣kole Φi zam∞stnßnφ, zap∙jΦφte znßm²m a pom∙╛ete jim s instalacφ. M∙╛ete dokonce vyrobit kopie a prodßvat je, staΦφ dodr╛et jistß omezenφ. To v╣echno je mo╛nΘ dφky tomu, ╛e Debian je zalo╛en na voln∞ ╣i°itelnΘm softwaru.
Voln∞ ╣i°iteln² neznamenß, ╛e software postrßdß copyright nebo ╛e se distribuuje zdarma na CD. Znamenß to, ╛e licence jednotliv²ch program∙ nevy╛adujφ poplatek za prßvo program kopφrovat. Kdokoli m∙╛e program roz╣φ°it, p°izp∙sobit, pozm∞nit a ╣φ°it v²slednΘ dφlo. [1]
Hodn∞ program∙ v systΘmu je licencovan²ch podle GNU General Public License (obecnß ve°ejnß licence) neboli GPL. Licence GPL vy╛aduje, abyste kdykoliv, kdy╛ distribuujete kopii programu, zajistili dostupnost zdrojov²ch k≤d∙ programu; to zaruΦuje, ╛e vy, jako╛to u╛ivatelΘ m∙╛ete dßle modifikovat k≤d. Proto jsou ke v╣em takov²m program∙m v systΘmu Debian zahrnutΘ i zdrojovΘ k≤dy.[2] N∞kterΘ programy v Debianu pou╛φvajφ jinß licenΦnφ ujednßnφ. Autorskß prßva a licenΦnφ ujednßnφ ke ka╛dΘmu programu lze nalΘzt v souboru /usr/share/doc/jmΘno-balφku/copyright.
Pokud se chcete dozv∞d∞t vφce o licencφch a o tom, co Debian poklßdß za voln∞
╣i°iteln² software, podφvejte se na Debian Free Software
Guidelines
.
Nejd∙le╛it∞j╣φ prßvnφ poznßmka je, ╛e tento software je bez jakΘkoliv zßruky. Programßto°i, kte°φ vytvo°ili tento software to ud∞lali pro prosp∞ch celΘ komunity. NezaruΦujeme, ╛e software se bude hodit pro danΘ ·Φely. Na druhou stranu, jeliko╛ se jednß o free software, m∙╛ete jej m∞nit tak, aby odpovφdal va╣im pot°ebßm --- a vyu╛φvat podpory ostatnφch, kte°φ stejn²m zp∙sobem roz╣i°ujφ tento software.
Instalace systΘmu Debian GNU/Linux 3.0 na architektu°e Intel x86
verze 3.0.23, 15 May, 2002